Jak na snížení trestu v trestním řízení?

Soudy mají při ukládání trestu povinnost přihlížet k povaze a závažnosti trestného činu, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele. V úvahu se bere i dosavadní způsob života, možnosti nápravy pachatele nebo jeho ochota nahradit škodu.

Ani v případě spolupachatelů není předem dáno, že musí být potrestáni shodně, byť spáchali stejný trestný čin. Manévrovací prostor pro zkušeného advokáta je mnohdy velký a vhodnou strategií obhajoby může dosáhnout výrazně příznivějších výsledků.

Při ukládání trestu soudy přihlíží k tzv. polehčujícím okolnostem, jejichž úkolem je „zmírnění viny“ pachatele, které v konečném důsledku odůvodňuje shovívavější trestání. Polehčující okolnosti vyjmenovává trestní zákoník pouze demonstrativně.

Jedná se o následující příklady:

• Doznání pachatele k trestnému činu: Filmová hláška „přiznání je polehčující okolnost“ není jen výplodem fantazie scénáristů kriminálních příběhů. Trestní zákoník skutečně umožňuje přihlédnout ke skutečnosti, že se pachatel k trestnému činu doznal. Význam doznání je posílen i tzv. prohlášením viny a rozšířením institutu dohody o vině a trestu.
• Vedení řádného života: K této polehčující okolností lze přihlédnout v případě, že pachatel spáchal trestný čin poprvé a dosud neměl záznam v rejstříku trestů.
• Spáchání trestného činu vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů: V souvislosti s nedávnou pandemickou situací se začalo hovořit častěji i o této polehčující okolnosti. Příkladem může být krádež základních potravin v supermarketu, kdy pachatel neměl dostatek finančních prostředků na péči o nezaopatřenou rodinu kvůli ztrátě zaměstnání. Obviněného to sice neomlouvá, můžeme však předpokládat, že trest, který by mu byl uložen, bude nižší, než by byl uložen „běžnému“ pachateli krádeže.
• Spolupráce obviněného s policií: Tato okolnost je pozitivně hodnocena zejména v situacích, kdy je vyšetřována trestná činnost organizované zločinecké skupiny (drogové kartely, organizované daňové úniky atp.). Spolupráce trestně stíhaných v takových případech bývá mnohdy významná pro odsouzení hlavních organizátorů, a proto není vyloučeno, aby spolupracující obviněný vyvázl se zanedbatelným trestem. Naše advokátní kancelář má v této oblasti bohaté zkušenosti a snaží se vždy vyhodnotit, nakolik je pro klienta spolupráce výhodná. Pokud si nevíte rady, zda vypovídat, či nikoliv, vždy kontaktujte zkušeného obhájce.

Po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání nebo obžaloby zpravidla u obviněných následuje zděšení, které vyvolává horní hranice trestní sazby. Ve většině případů však soudy nejvyšší tresty neukládají.

Ačkoliv každý trestný čin v trestním zákoníku obsahuje trestní sazbu vyjádřenou dobou odnětí svobody, neznamená to automaticky, že skončíte ve vězení. Účelem uváděných trestních sazeb je vyjádření závažnosti jednotlivých trestných činů, a ne vždy musí být potrestání pachatele bezprostředně spojeno s nepodmíněným výkonem trestu odnětí svobody.

Trestní právo navíc připouští snížení trestu pod zákonnou hranici trestní sazby. Za tímto účelem musíte soud přesvědčit, že pro efektivní potrestání postačí trest kratšího trvání (soudu je nutné zpravidla prezentovat velkou řadu polehčujících okolností).

Trestní zákoník rovněž výslovně umožňuje mimořádně snížit trest odnětí svobody pachateli, který prohlásil svoji vinu, dochází k uzavření dohody o vině a trestu nebo pachatel napomohl zabránit trestnému činu, který připravoval nebo se o něj pokusil jiný pachatel. Zvláštní podmínky pro mimořádné snížení trestu jsou upraveny pro tzv. spolupracující obviněné.

Platí nějaká omezení?

Pokud postačí trest kratšího trvání, došlo k prohlášení viny, k uzavření dohody o vině a trestu nebo k zabránění trestnému činu, platí, že soud nemůže snížit trest pod tyto hranice:

• pod 5 let, pokud dolní hranice trestní sazby podle trestního zákoníku činí alespoň 12 let (např. opětovné spáchání vraždy, vražda dvou a více osob);
• pod 3 roky, pokud dolní hranice trestní sazby podle trestního zákoníku činí alespoň 8 let (např. těžké ublížení na zdraví s následkem smrti);
• pod 1 rok, pokud dolní hranice trestní sazby podle trestního zákoníku činí alespoň 5 let.

Trestní předpisy umožňují zmírnit uložený trest i u již odsouzených osob, a to na základě žádosti o podmíněné propuštění. Tímto postupem je možné zkrátit trest na půlku či dokonce na třetinu.

Byl-li vám uložen trest zákazu činnosti nebo trest zákazu pobytu, lze docílit jeho zkrácení žádostí o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu. Totéž platí u trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, nebo u zákazu držení a chodu zvířat.

Dostali jste se do situace, která vyžaduje specialistu na trestní právo? Zkušení právníci naší advokátní kanceláře vám rádi poradí. Každý případ vyhodnocujeme individuálně a jsme vám oporou po celou dobu řízení. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci, ve které se seznámíme s vaším případem.