Jak získat odškodnění za nezákonné trestní stíhání?

Základní právní předpis, který obecně upravuje odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je zákon č. 82/1998 Sb. Citovaný zákon sice výslovně neupravuje nárok neoprávněně stíhaných osoba na náhradu škody, avšak odpovědnost státu za nezákonné trestní řízení byla dovozena soudní praxí.

Stát je povinen odškodnit poškozeného také za nezákonné rozhodnutí o vazbě, trestu a ochranném opatření, pokud poškozený vazbu, trest nebo ochranné opatření vykonal, ale k jeho odsouzení nakonec nedošlo.

Odškodnění od státu

Stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci na objektivním principu (bez ohledu na zavinění), pokud budou naplněny tyto tři podmínky:

• existence nesprávného úředního postup nebo nezákonného rozhodnutí,
• vznik škody,
• příčinná souvislost mezi protiprávním postupem / rozhodnutím a vznikem škody.

Dalším předpokladem pro vznik nároku na náhradu újmu je skutečnost, že poškozený v trestním řízení využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Tato zásada však neplatí bezvýjimečně. Ústavní soud např. dovodil, že nárok na náhradu škody má poškozený i když nepodal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, leda by v konkrétním případě byly dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady škody.

Tuto problematiku je vhodné konzultovat nejprve s advokátem, který vám může ušetřit zbytečné soudního řízení.

Nezákonné rozhodnutí

Za nezákonné rozhodnutí je považována situace, kdy:

• trestního stíhání bylo zastaveno,
• došlo ke zproštění obžaloby,
• pravomocné rozhodnutí v trestním řízení bylo zrušeno pro nezákonnost nebo změněno příslušným orgánem,
• trestní stíhání skončilo postoupením věci jinému orgánu z důvodu, že nešlo o trestný čin.

Příklad: Trestní stíhání lze považovat za nezákonné i v případě, že skončilo postoupením věci podle § 222 odst. 2 tr. řádu k projednání v přestupkovém řízení. Přestupkové řízení není pokračováním trestního stíhání, a proto má usnesení o postoupení věci stejné účinky pro zákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání, jako má rozhodnutí o jeho zastavení či zproštění obžaloby. (Viz nález Ústavního soudu sp.zn. II.ÚS 2767/16)

Jaké obecné nároky má poškozený naši právníci popsali mj. v článku Náhrada škody v trestním řízení čili adhezní řízení.

Nezákonně stíhaná osoba může požadovat jednak škodu vč. ušlého zisku (náhrada nákladů na právní zastoupení, za ztrátu na výdělku atp.), jednak nemajetkovou újmu (např. psychické útrapy, ztížení společenského uplatnění aj.).

Nejčastěji uplatňovaným nárokem poškozeného je nárok na náhradu nemajetkové újmy, kdy i při důsledném dodržování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do osobního života trestně stíhané osoby a negativně se dotýká její cti i dobré pověsti, které zakládá právo na kompenzaci.

Pokud byly splněny výše uvedené předpoklady pro uplatnění škody, je nutné nárok uplatnit včas u příslušného orgánu. Žádost o náhradu újmy způsobené v oblasti justice se podávají písemně odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti. Pokud máte elektronický podpis, stačí žádost zaslat na odsk@msp.justice.cz, dále ji lze poslat do datové schránky ministerstva, ID kq4aawz nebo poštou na adresu Ministerstva spravedlnosti. Žádost není zpoplatněna a není nutné, abyste byli zastoupeni advokátem nebo právníkem.

Co do žádosti napsat

Do žádosti o odškodnění za nezákonné trestní stíhání musí poškozený uvést:

• jméno, příjmení, adresu, případně telefon a e-mail,
• označení soudu nebo jiného orgánu, který újmu způsobil,
• spisovou značku řízení, kterého se věc týká,
• důsledky trestního stíhání,
• výši a způsob požadovaného odškodnění.

Co když žádosti nebylo státem vyhověno?

V tomto případě se poškozený musí svého nároku domáhat soudní cestou podáním žaloby proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti. Příslušným soudem je Obvodní soud pro Prahu 2. Žalobu je nutno podat také tehdy, neobdrží-li poškozený rozhodnutí o žádosti do šesti měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu.

Lhůty pro uplatnění – promlčení

Nárok na náhradu škody se může promlčet, nebude-li uplatněn včas. Zákon č. 82/1998 Sb. upravuje délku promlčecí doby rozdílně od obecného režimu občanského zákoníku. Pro jednotlivé druhy nároků jsou navíc promlčecí doby upraveny odlišně. Poškozený si musí v prvé řadě uvědomit, co po státu bude požadovat.

Promlčení nemajetkové újmy

V případě nároku na náhradu nemajetkové újmy je délka subjektivní promlčecí doby velmi krátká a činí pouze 6 měsíců. Promlčecí doba 6 měsíců počíná běžet „ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě“.

Tímto okamžikem však může být již samotné vyhlášení zprošťujícího rozsudku bez ohledu na doručení písemného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že vyhotovení rozhodnutí a jeho doručení může v některých případech trvat i řadu měsíců, mohou při výkladu pojmu, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl, vznikat velké potíže.

Ačkoliv Ústavní soud rozhodl, že v případě, kdy stát uplynutí promlčecí doby zavinil tím, že poškozenému doručil písemné vyhotovení rozhodnutí až po 6 měsících od jeho vyhlášení, je následně vznesená námitka promlčení ze strany státu v rozporu s dobrými mravy, je nutno každý případ posuzovat individuálně a s uplatněním nároků neotálet. Naši advokáti pro trestní právo vám otázku promlčecí doby zdarma posoudí pro případ, že si nejste jejím uplynutím jistí.

Právo na náhradu škody nevzniká v případě, že:

• V případě, že si obviněný vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám.
• Obviněný byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, anebo že trestný čin byl amnestován.
• Trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, či pokud výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání.
• Je-li trestní stíhání zastaveno, protože je trestný čin promlčen.

Ministerstvo spravedlnosti se nemůže zabývat újmou způsobenou pochybením orgánů mimo oblast justice (např. Česká správa sociálního zabezpečení, katastrální úřady aj.). V takových případech je nutné obrátit se na ministerstvo, do jehož působnosti daná oblast spadá.

Důležitým kritériem pro posouzení formy a výše odškodnění jsou především:

• povaha trestní věci (závažnost trestného činu a složitost řízení),

Příklad: Trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy či pohlavního zneužívání bude závažnější než stíhání pro trestný čin pomluvy.

• délka trestního řízení (toto kritérium zohledňuje zejména to, jak dlouhou dobu zásah do osobního života poškozeného trval),
• dopad trestního stíhání do osobního života poškozeného (např. úplný rozpad rodinných vztahů, ztráta zaměstnání, medializace věci apod.),
• postup orgánů činných v trestním řízení během řízení,
• jednání poškozeného v řízení.

Odškodnění za trestní řízení musí být přiměřené, samotné určení výše však zákon ponechává na volném uvážení státu, resp. soudu, který věc bude projednávat. Zákon nevymezuje žádnou hranici (minimální nebo maximální) pro určení výše odškodnění za nezákonné trestní řízení, jakákoliv paušalizace výše přiměřeného zadostiučinění proto není namístě. V různých případech může být přiznáno také různě vysoké odškodné. Zvažte proto právní pomoc zběhlého advokáta, který vám pomůže s vylíčením rozhodných skutečností a jejich prokazováním.

Příklad: Obviněný R. L. byl trestně stíhán pro zvlášť závažný zločin vraždy, kdy byl po 8 letech trvajícího trestního řízení zproštěn všech obvinění. Případ byl hojně medializován, poškozený přišel o práci, o rodinu a začal trpět posttraumatickou stresovou poruchou. Po státu požadoval náhradu za nezákonné trestní řízení ve výši 15 milionů korun.

Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu ČR otevřelo možnost domáhat se odškodnění za způsobenou újmu všem, kteří byli křivě obviněni, a to po osobě, která nedůvodné trestní oznámení podala. Pokud na vás někdo podal křivé obvinění a způsobil tím újmu nebo majetkovou škodu, můžete se domáhat odškodnění za křivé obvinění.

Dostali jste se do situace, která vyžaduje odbornou pomoc? Zkušení právníci naší advokátní kanceláře vám rádi poradí. Každý případ vyhodnocujeme individuálně a jsme vám oporou po celou dobu řízení. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci, ve které se seznámíme s vaším případem.