Nahlížení do trestního spisu

Pojem trestního spisu

Definici trestního spisu trestní řád výslovně nezná. Se samotným pojmem se však můžeme setkat v mnoha paragrafech trestního řádu.

Trestní spis je tvořen hlavním a pomocným trestním spisem a dalšími dokumenty, např. nosiči informací (CD, flash drive atd., na kterých je uložen pořízený zvukový záznam tvořící součást spisového materiálu). Listinné dokumenty jsou ve spisu seřazeny chronologicky, zpravidla sestupně tak, že nahoře je prvotní dokument a ve spodní části je uložen poslední doručený dokument.

Součástí spisu mohou být také vnitřní pomůcky nebo pracovní materiály orgánů činných v trestním řízení. Na ty se však právo nahlížet do spisu nevztahuje.

Kdo trestní spis vede?

Trestní spis v prvé řadě vede policejní orgán, a to již od počátku trestního řízení. Po skončení vyšetřování se trestní spis předává státnímu zástupci, aby vyhodnotil, zda podá obžalobu či nikoliv. Po podání obžaloby putuje spis na příslušný soud, který bude trestní věc projednávat.

Co vše obsahuje trestní spis

Co musí být v trestním spise obsaženo není nijak specifikováno. Vychází se ze zásady dokumentovat vše, co souvisí s šetřenou, prověřovanou nebo vyšetřovanou trestní věcí.

Součástí trestního spisu jsou zejména:

• trestní oznámení,
• záznam o zahájení úkonů trestního řízení,
• usnesení o zahájení trestního stíhání,
• stížnosti proti usnesením a rozhodnutí o nich,
• žádost o ustanovení obhájce, jeho plná moc nebo rozhodnutí o jeho ustanovení,
• protokol o zadržení obviněného nebo osoby podezřelé,
• návrh na vzetí do vazby, rozhodnutí o vazbě a o opravném prostředku proti němu,
• příkaz k provedení domovní prohlídky,
• protokoly o výslechu obviněného nebo podezřelého,
• protokoly o výslechu svědků, jejich poučení jako poškozených, úřední záznamy o podání vysvětlení,
• opatření o přibrání znalce, žádosti o odborné vyjádření nebo kontrolní a revizní zprávy, znalecké posudky, odborná vyjádření,
• jiné listinné důkazy (například protokol o konfrontaci, protokol o vyšetřovacím pokusu), dokumentace k adheznímu řízení (například poučení poškozených, vyčíslení škody),
• záznamy o prostudování spisu, návrhy na doplnění vyšetřování a jejich případná odmítnutí,
• závěrečná zpráva s návrhem na podání obžaloby nebo
• jiné rozhodnutí v trestní věci.

Obviněný

Právo nahlížet do spisu je součástí práva obviněného na obhajobu, které vyplývá z čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a stanovuje mimo jiné, že má obviněný právo na poskytnutí času a možnosti k přípravě obhajoby, aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Pod pojem obviněný však spadá také odsouzený. Ten má zájem na prostudování spisu zejména tehdy, zvažuje-li podání mimořádných opravných prostředků, jako je dovolání nebo obnova řízení.

Kdy může obviněný nahlédnout do spisu?

Obviněný má zásadně právo nahlédnout do spisu od zahájení trestního stíhání. Podezřelým ze spáchání trestného činu toto právo automaticky nepřísluší. Judikatura však dovodila, že pokud byla trestní věc vůči podezřelému odložena, pak může podezřelý do spisu nahlédnout (např. pokud chce svá práva hájit náhradou škody za nezákonné trestní stíhání). Kromě obviněného má právo nahlédnout do spisu také jeho obhájce, a dále opatrovník nebo zákonný zástupce, pokud není obviněný plně svéprávný.

Poškozený a zúčastněná osoba

Právo nahlédnout do spisu má také poškozený v trestním řízení a zúčastněná osoba. Zúčastněná osoba je ten, jehož věc má být či byla v trestním řízení zabrána. Zabrání věci je druhem ochranného opatření, které může soud uložit například v případě, že věc byla získána trestným činem a není majetkem pachatele. Kromě poškozeného a zúčastněné osoby může do spisu nahlédnout také zmocněnec, nebo opatrovník či zákonný zástupce těchto osob, pokud nejsou plně svéprávné.

Příklad: Pachatel spáchal trestný čin s nelegální zbraní, která byla odcizena jiné osobě. Tato zbraň byla pro účely trestního řízení zabrána a její vlastník se stal v trestním řízení zúčastněnou osobou.

Jiné osoby

Trestní řád přiznává právo nahlížet do spisu také tzv. jiným osobám, které tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv. Trestní řád ani jiný předpis však blíže nestanovuje okruh oprávněných subjektů, spadajících pod definici jiné osoby.

Orgány činné v trestním řízení musí tedy velmi pečlivě zvážit žádost této jiné osoby o nahlédnutí do spisu a musí posoudit, zda nehrozí zneužití tohoto práva.

Mezi jiné osoby zařazuje praxe například:

• osoby odlišné od obviněného, které žádají vyjmutí věci ze zajištění,
• zájmová sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba nabízející jako náhradu vazby převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se na vyzvání dostaví k soudu,
• majitele zajištěných peněz na účtu u banky nebo jiného subjektu, který vede účet pro jiného,
• ředitele věznice a zástupce zájmového sdružení občanů, pokud navrhují podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody,
• osoby, které mohou podat ve prospěch obviněného řádný opravný prostředek nebo návrh na povolení obnovy řízení,
• v řízení ve věcech mladistvých orgán sociálně-právní ochrany dětí,
• oznamovatele (osoba, která podala trestní oznámení), který není zároveň poškozeným.

Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo:

• nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2 trestního řádu,
• činit si ze spisů výpisky a poznámky,
• pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí.

Místo, kde se nahlíží do trestního spisu

Nahlížení do spisu se provádí v místnostech, které jsou k tomu určeny, a to u orgánu činného v trestním řízení, který spis vede. Může to být přímo na Policii ČR nebo na soudě, a to za přítomnosti pověřeného zaměstnance tohoto orgánu. O nahlédnutí do spisu se učiní záznam.

Pořizování kopií spisů a jejich částí

Pokud oprávněná osoba požádá o pořízení kopie nebo její části, policejní orgán této žádosti vyhoví a pořízení kopie obstará. A to zpravidla bezplatně, případně v ceně stanovené v platném ceníku, který vám policejní orgán předloží na požádání.

V přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisu a spolu s tím ostatní práva (dělání výpisků, poznámek a kopií) ze závažných důvodů odepřít.

Závažné důvody pro odepření nahlížení do spisu

Závažným důvodem může být obava, že by došlo k ohrožení nebo ke zmaření výsledků přípravného řízení. Toto rozhodnutí však musí být vždy náležitě odůvodněno.

Tato práva však nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy a při sjednání dohody o vině a trestu.

Příklad z praxe: Policejní orgán odepřel poškozenému právo na nahlédnutí do spisu, protože jej hodlá v další fázi řízení vyslechnout jako důležitého svědka a nahlédnutím do spisu by byla snížena hodnota tohoto důkazu (resp. jeho objektivita).

Příklad z judikatury: Za závažné důvody nelze považovat zcela obecný poukaz na možnost maření výsledků vyšetřování, a již vůbec ne na předpoklad ovlivňování svědků za situace, kdy se obviněný nachází ve vazbě, navíc v dané věci ve vazbě koluzní.

Odepření nahlížení do spisu při rozhodování o vazbě

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva výrazně omezila možnost odepřít právo na nahlížení do spisu obviněnému, pokud jde o rozhodování o jeho vazbě v přípravném řízení. V tomto případě by mělo být obviněnému umožněno nahlédnout do spisu vždy, aby byla zachována rovnost zbraní a on se mohl účinně bránit. A to zejména proti důkazům, na kterých státní zástupce staví své dokazování důvodů pro vazbu. Obviněný musí mít možnost nahlédnout do vyšetřovacího spisu, aby tyto důvody mohl vyvracet.

Přezkoumání důvodů odepření nahlédnutí do spisu

Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat.

V případě odepření nahlédnutí do spisu soudem v soudním řízení musí obviněný využít nejprve procesní obranu v podobě návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech a soudcích. Až v případě, že je tento prostředek vyčerpán a obviněnému nebylo vyhověno, může se domáhat svého práva prostřednictvím ústavní stížnosti pro porušení jeho garantovaného práva na obhajobu.

Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu (nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2156/21) stanovilo, že právo na nahlédnutí do spisu má také odsouzený (byť to není v trestním řádu explicitně v § 65 stanoveno) a toto právo není ve vykonávacím řízení nijak omezeno. Odepření práva nahlédnout do spisu je tedy možné pouze v přípravném řízení, a to pouze ze závažných důvodů, které je nutno náležitě zdůvodnit.

Utajované informace

Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Jedná se například o informace, jejichž odhalení by mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo informace, o kterých nesmí konkrétní osoby bez zproštění mlčenlivosti hovořit (např. voják v rámci výkonu služby, advokát v rámci své profese apod.).

Ochrana osobních údajů

Při nahlížení do spisů je nutno dále učinit taková opatření, aby nebyly zpřístupněny údaje, se kterými se mohou seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení a úředníci Probační a mediační služby. Jedná se například o údaje o bydlišti poškozeného, svědka, údaje o osobních, rodinných a majetkových poměrech poškozeného nebo svědka atd. Tyto údaje jsou vedeny odděleně a v případě nahlížení do spisu je policejní orgán znepřístupní jejich vynětím ze spisu případně anonymizací.

Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému, jeho obhájci a poškozenému, který podal návrh na náhradu škody, v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Pokud žádný návrh neučiní, případně ho policejní orgán odmítne jako nadbytečný, předá spis státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby.