Co je přestupek, přečin nebo zločin? Pojďte zjistit, jaké jsou mezi nimi rozdíly, kdo je projednává a také co patří mezi nejčastější případy, se kterými se právníci setkávají.
Obsah
Co to je přestupek
Za přestupek se považuje společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen (přestupkový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li ovšem o trestný čin.
Nejprve se tedy musí posoudit, zda je naplněna skutková podstata některého trestného činu, a až v případě, když se o trestný čin nejedná, posuzuje se, zda se jedná o přestupek.
Jaký je rozdíl mezi přestupkem a trestným činem
Základním rozdílem mezi trestným činem a přestupkem je míra škodlivosti. Přestupek je méně závažný než trestný čin. U majetkových trestných činů je základním vodítkem toho, zda se jedná o přestupek nebo trestný čin hranice výše způsobené škody. U trestných činů ublížení na zdraví pak délka dočasné pracovní neschopnosti, rozsah způsobené škody na zdraví (ublížení na zdraví, těžká újma na zdraví) nebo forma a intenzita útoku (agresivní útok, vedený na důležitý lidský orgán, útok se zbraní atd.).
Příklad: Pachatel zaútočil na prodavače nožem, aby mu prodavač vydal tržbu v pokladně. Uvedené jednání naplní znaky trestného činu loupeže, a nikoliv přestupku proti občanskému soužití.
Zákon o některých přestupcích
Konkrétní přestupky upravuje zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, případně i zvláštní zákony, které mají před tímto zákonem přednost. Jedná se např. o zákon o provozu na pozemních komunikacích, který řeší přestupky v dopravě, zákon o lesích nebo zákon o vodách.
Oznámení o přestupku
Jak se zahajuje přestupkové řízení
Podkladem pro zahájení správního řízení o přestupku může být:
- oznámení státního orgánu,
- oznámení policie,
- oznámení o přestupku podané fyzickou nebo právnickou osobou,
- poznatek z vlastní činnosti správního orgánu,
- postoupení věci orgánem činným v trestním řízení k projednání přestupku ve správním řízení.
Jak podat oznámení o přestupku
Každý občan má právo podat oznámení o přestupku, pokud se domnívá, že došlo k určitému protiprávnímu jednání. Oznámení můžete učinit buď písemně nebo ústně, a to na obecním úřadě, na policii ČR nebo na Městské policii ve vaší obci.
Co obsahuje oznámení o přestupku
V oznámení o přestupku musí být uvedeno zejména:
- kdo oznámení o přestupku činí (pokud není činěno anonymně),
- kdo je podezřelým z přestupku, pokud je vám znám,
- jak k přestupku došlo, tedy kdy a kde mělo k protiprávnímu jednání dojít,
- označení důkazů (svědků či jiných konkrétních okolností, které by mohly pomoci správnímu orgánu v šetření přestupku),
- podpis a datum.
Správní řízení o přestupku
Přestupek řeší ve správním řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud se jedná o přestupky proti pořádku v územní samosprávě, veřejnému pořádku, občanskému soužití či majetku, je k projednání přestupku ve správním řízení příslušný obecní úřad.
Dále o přestupku může rozhodovat také komise pro projednávání přestupků. Tuto komisi může zřídit starosta obce, který zároveň určí, které přestupky bude komise projednávat namísto obecního úřadu.
Další, kdo řeší přestupky a vede o nich správní řízení, jsou např. městská policie, policie ČR nebo jiné správní úřady, kterým tuto pravomoc svěřuje přímo zvláštní zákon (např. lesní stráž, katastrální úřad).
Podání vysvětlení o přestupku
Jakmile správní orgán obdrží oznámení o spáchání přestupku, začne věc prošetřovat. To zahrnuje obstarání podkladů a důkazů, případně může požádat zúčastněné osoby k podání vysvětlení o přestupku. V zásadě platí, že každý je povinen podat správnímu orgánu vysvětlení a tomu, kdo ho bezdůvodně odepře podat, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč. Podání vysvětlení o přestupku můžete odepřít pouze tehdy, pokud byste výpovědí mohli způsobit nebezpečí stíhání pro trestný čin či přestupek sobě nebo osobě blízké.
Záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.
Projednání přestupku ve správním řízení
Pokud příslušný správní orgán neshledá důvod pro odložení věci, odešle podezřelému z přestupku oznámení o zahájení řízení, které obsahuje popis skutku, o kterém má být v řízení rozhodováno, včetně jeho předběžného právního posouzení.
O přestupku se jedná zpravidla na ústním jednání, o kterém se vyrozumívá obviněný, poškozený a svědci.
Přestupkové řízení je ukončeno vydáním správního rozhodnutí, které vysloví výrok o spáchání či nespáchání přestupku a případném uložení trestu a náhrady škody.
Jaké může správní orgán uložit tresty?
Za spáchaný přestupek může správní orgán ve správním řízení obviněnému uložit správní trest:
- napomenutí,
- pokuty,
- zákazu činnosti,
- propadnutí věci nebo náhradní hodnoty,
- zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
Proti rozhodnutí o přestupku můžete podat odvolání
Proti rozhodnutí o přestupku může podat odvolání obviněný (do všech výroků) i poškozený (jen do výroků o náhradě škody). Odvolání musíte podat do 15 dnů ode dne, kdy vám bylo doručeno.
Odvolání se podává k orgánu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Odvolací orgán poté rozhodnutí buď potvrdí, zruší a řízení zastaví, nebo věc vrátí k novému projednání přestupku ve správním řízení, případně napadené rozhodnutí změní. Vždy však platí, že rozhodnutí o výši pokuty, o náhradě škody nebo vydání bezdůvodného obohacení nemůže odvolací orgán změnit v neprospěch obviněného. To znamená, že odvolací orgán může pokutu pouze snížit, nikoliv ji zvýšit.
Druhy přestupků
Přestupky v dopravě
Nejčastějším typem přestupků jsou dopravní přestupky. Nejčastěji se řeší případy, kdy řidič za jízdy drží telefon v ruce, řídí pod vlivem alkoholu, nedodrží rychlost v obci, řídí bez řidičského oprávnění nebo poruší dopravní značku (vjede do zákazu, projede na červenou apod.). Častým případem přestupků jsou také dopravní nehody.
Pokud dojde v důsledku dopravní nehody k ublížení na zdraví třetí osoby nebo k poškození obecně prospěšného zařízení (železniční signalizace, sloup elektrického vedení), může se v takovém případě jednat už o trestný čin.
Přestupky v dopravě se standardně projednávají formou zkráceného správního řízení o přestupku – vydáním příkazu na místě – tzv. blokové řízení, kdy za přestupek dostanete pokutu. Pokud obviněný souhlasí s uložením pokuty, její výší a s vydáním příkazového bloku, může policista uložit pokutu do maximální výše 10 000 Kč.
Krádež jako přestupek
Za přestupek se krádež považuje v případě, že pachatel způsobí odcizením cizí věci škodu do 10 000 Kč a současně nenaplní jiný znak uvedený v trestním zákoníku (vloupání, použití násilí, kapesní krádež, recidiva). Nesmí tedy být naplněna skutková podstata trestného činu krádeže v trestním zákoníku.
Ublížení na zdraví – přestupek nebo trestný čin?
Pokud se pachatel dopustí jednání, kterým způsobí poškozenému újmu na zdraví, může se jednat přestupek nebo trestný čin. O trestný čin se jedná tehdy, pokud při ublížení na zdraví dojde k podstatnému omezení v běžném způsobu života poškozeného (na dobu nejméně 7 dnů). Záleží tedy, jak závažné je zranění a jak dlouho poškozeného bude omezovat v běžném způsobu života. K posouzení obvykle slouží doba trvání pracovní neschopnosti.
Přestupek poškození cizí věci
Přestupky proti majetku tvoří hned po dopravních přestupcích druhou nejpočetnější skupinu. Pro posouzení, zda se v konkrétním případě jednání posoudí jako přestupek nebo jako trestný čin, je rozhodující výše způsobené škody na cizím majetku. Pokud je škoda vyšší než 10 000 Kč, bude se jednat o trestný čin. V ostatních případech jde zpravidla o přestupek.
Poškodit cizí věc je možno krádeží, zpronevěrou, podvodem, nebo zničením či poškozením věci z takového majetku. Takové jednání musí být úmyslné. V případě, že se jedná o přestupek mezi osobami blízkými, musí být správní řízení o přestupku zahájeno jen na návrh a se souhlasem osoby blízké.
Co je trestný čin
Dle §13 trestního zákoníku je trestným činem protiprávní čin, který za trestný označuje zákon. To znamená, že k trestní odpovědnosti pachatele je nutné, aby jednání naplnilo znaky skutkové podstaty trestného činu uvedeného v trestním zákoníku.
Přečin, zločin, zvlášť závažný zločin
Přečin
Trestný čin dělí trestní zákoník dále na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let.
Zločin
Zločiny jsou pak všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny. Zločin je tedy úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby více než 5 let.
Trestní zákoník dále rozlišuje podkategorii zločinů, tzv. zvlášť závažné zločiny. Jedná se o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let.
Zda se jedná o přečin, zločin nebo zvlášť závažný zločin závisí od formy zavinění (úmysl, nedbalost) a také od horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody, který pachateli za spáchaný trestný čin hrozí. Pro pachatele to má význam hlavně proto, že u přečinů je možno využít institut odklonů v trestním řízení, soud zpravidla ukládá pachateli přečinu tzv. podmínku, která nevede k odnětí svobody, případně mu soud uloží za přečin některý alternativní trest (domácí vězení, obecně prospěšné práce).
