Urážka na cti nebo pomluva – jak se lze bránit?

Občanský zákoník chrání osobnost člověka již v úvodním ustanovení v § 3 odst. 2 písm. a), který stanoví, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí. Základní úpravu ochrany osobnosti dále najdeme v § 81 až § 117 občanského zákoníku. Další ochranu osobnosti však najdeme i v jiných předpisech, např. v zákoně o ochraně osobních údajů, v trestním zákoníku nebo v přestupkovém zákoně či zákoně o některých službách informační společnosti.

Čest a vážnost člověka

Tyto výrazy nejsou definovány v žádném paragrafu. Pojem cti vyjadřuje vlastní vnitřní náhled člověka na ocenění sebe sama. Termín vážnost je naopak spjat s uznáním člověka v okolí a můžeme ho nejvíce přirovnat k pojmu dobré jméno či dobrá pověst. Čest i vážnost se projevují ve více sférách – můžeme rozlišovat čest osobní, občanskou, stavovskou, profesní, vědeckou, obchodní aj. Ochrana se týká všech oblastí bez rozdílu.

Zásah do cti a vážnosti se projevuje v ohrožení nebo poškození dobrého jména člověka u jiných osob a v ohrožení postavení a uplatnění člověka ve společnosti. Tento zásah musí být protiprávní, objektivně způsobilý vyvolat újmu poškozenému v důsledku nepravdivého tvrzení a překračující přípustnou intenzitu (nejedná se o oprávněnou kritiku).

Jakým způsobem lze zasáhnout do cti člověka

K ublížení na cti může dojít, pokud o vás někdo zveřejní lživé údaje na internetu (např. na facebooku), v televizi, ale i ústně a zároveň tyto informace mohou ohrozit vaše dobré jméno ve společnosti. Do vzájemné kolize se dostává právo na ochranu osobnosti s právem na svobodný projev druhého člověka. Svoboda projevu však není bezbřehá a musí mít své meze. Platí, že ne všechno si musíte nechat líbit!

Příklad: Nespokojený zákazník úvěrové společnosti napsal špatnou recenzi na webové stránky firmy, kde ji očernil jako lichváře a šmejdy. Tímto jednáním došlo k poškození dobrého jména firmy, která se následně musela bránit neoprávněnému zásahu civilní žalobou.

Vše si řádně zdokladujte

Pokud je lživý výrok uveřejněný na webu nebo na sociální síti, stránku si uložte, respektive si pořiďte snímek obrazovky nebo fotografii přes mobilní telefon. Pokud vás někdo pomluvil ústně, zajistěte si svědky. Podle intenzity výroku pak zvažte další postup obrany (například podání trestního oznámení za urážku).

1. Kontaktujte helpdesk příslušného webu nebo sociální sítě

Internetové stránky, které umožňují vkládání příspěvků nebo mají diskuzní fóra, by měly mít interní pravidla pro zveřejňování příspěvků (např. sociální síť Facebook má svá pravidla zveřejněna na internetu ve svých zásadách ochrany soukromí). Nejrychlejšího odstranění příspěvku nejčastěji dosáhnete, když vznesete prostřednictvím formuláře požadavek na jeho odstranění.

2. Vyzvěte provozovatele serveru

Pokud jste poslali formulář k odstranění příspěvku a váš požadavek nebyl vyřízen, můžete vyzvat provozovatele serveru, kde je závadná informace uveřejněna, k jejímu odstranění nebo znepřístupnění. Podle zákona o některých službách informační společnosti totiž může být provozovatel serveru odpovědný za obsah webových stránek spolu s autorem zde zveřejněných informací.

3. Podejte žalobu

Pokud neuspějete s výše uvedenými postupy, svých práv se v případě ublížení na cti můžete domáhat také v občanskoprávním řízení prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti. Podle § 82 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby od neoprávněného zásahu bylo upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek.

V žalobě můžete požadovat, aby žalovaný:

• od svého jednání upustil (např. aby informace nezveřejňoval v dalších článcích),
• aby lživé informace odstranil (z internetu),
• aby se vám omluvil (v novinách), nebo
• vám poskytl finanční odškodnění.

4. Přestupkové řízení

Hrubá urážka může být také přestupkem. Konkrétně se přestupku proti občanskému soužití (§ 7 přestupkového zákona) dopustí ten, kdo někoho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč, v případě opakovaného přestupku pak až 15 000 Kč.

V přestupkovém řízení vedeném pro hrubou urážku se můžete domáhat náhrady majetkové škody, nikoliv však nemajetkové újmy, která je pro tento typ přestupku typická.  Nemůžete rovněž žádat omluvu.

Spáchání přestupku můžete ohlásit místně příslušnému obecnímu úřadu, případně na policii. Přestupkem hrubé urážky se pak zabývá přestupková komise pro projednání přestupků.

5. Podejte trestní oznámení pro urážku na cti

Ochranu cti a dobré pověsti člověka poskytuje také trestní zákoník (§ 184 trestního zákoníku). Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Pachatel tohoto trestného činu bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

Když se pomluvy dopustí pachatel prostřednictvím internetu, televize nebo tisku, může být odsouzen k trestu odnětí svobody až na 2 roky nebo zákazem činnosti.

Pokud je tedy zásah do vaší cti natolik závažný, že ostatní opatření k nápravě selhala, podejte trestní oznámení pro urážku na cti.

Příklad: Trestní oznámení pro urážku na cti podala na neznámého pachatele 45letá žena z Přerova. Neznámý pachatel vystupuje v internetových diskuzích pod jménem poškozené, kde se vulgárně vyjadřuje a uráží ostatní členy diskuze. Ti poté negativně reagují a poškozené vyhrožují. Jednání pachatele ženu poškozuje na osobní cti a vážnosti v okolí. Policisté proto případ šetří jako trestný čin pomluvy.

Možností, jak se proti ublížení na cti bránit, je tedy několik. Hrubá urážka je řešena před přestupkovou komisí, je-li intenzita pomluvy škodlivější, může naplňovat znaky trestného činu pomluvy podle § 184 trestního zákoníku. Vždy záleží na okolnostech případu a intenzitě zásahu do osobnosti člověka.

Urážka na cti v zaměstnání

Častým případem bývá urážka na cti v zaměstnání. Jednou z povinností zaměstnanců v rámci pracovněprávních vztahů je dodržování pracovní kázně. To znamená, že se zaměstnanci mají chovat slušně mezi sebou i směrem k zaměstnavateli. Hrubá urážka jiného zaměstnance nebo zaměstnavatele v zaměstnání může znamenat porušení pracovní kázně, stejně tak přestupek hrubé urážky nebo trestný čin pomluvy.

Urážka na cti v trestním zákoníku

Urážce na cti se v trestním zákoníku nejvíce blíží trestný čin pomluvy nebo křivého obvinění. Trestní zákoník sice urážku na cti výslovně neuvádí, upravuje však skutkovou podstatu trestného činu pomluvy. Na rozdíl od přestupku hrubé urážky se pomluva vyznačuje vyšším stupněm intenzity škodlivosti lživého údaje. Pachatel trestného činu se může dopustit pomluvy i v nepřímém úmyslu, nepravdivý údaj však musí být způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost poškozeného, například jej poškodit v zaměstnání nebo mu způsobit jinou vážnou újmu (ohrozit politickou kariéru, narušit obchodní vztahy atd.). V takovém případě lze podat trestní oznámení za urážku na příslušné státní zastupitelství případně na policii.

Pokud vám někdo ublíží na cti, máte právo, aby:

• bylo upuštěno od neoprávněného zásahu (další nezveřejňování lživého obsahu na internetu, facebooku)
• byly odstraněny jeho následky (odstranění lživého obsahu ze všech zdrojů, např. z facebooku, z článku, webu)
• požadovat přiměřené odškodnění (omluva, finanční odškodnění)

Finanční odškodnění

Podle § 2951 občanského zákoníku platí, že nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Primární je morální satisfakce (omluva) a není-li tato omluva dostatečná, nastupuje odškodnění v penězích. Jeho výše se odvíjí od mnoha faktorů, například od intenzity hrubé urážky, případně počtu osob, před kterými byla hrubá urážka pronesena.

Dostali jste se do situace, která vyžaduje odbornou právní pomoc? Neváhejte kontaktovat naše právníky pro trestní právo a požádejte o konzultaci.