Přípravné trestní řízení: co to je a jak probíhá

Trestním řízením se rozumí proces, který je vedený orgány činnými v trestním řízení podle trestního řádu a podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Podle českých předpisů je možno vést trestní řízení i proti cizinci, který se trestného činu dopustil na území České republiky a také proti českému občanu, který se trestného činu dopustil v zahraničí.

Trestní řízení nepodléhá poplatkové povinnosti, tj. v trestním řízení neplatíte žádné soudní poplatky, a to ani za podané odvolání proti rozsudku v trestním řízení nebo za podanou stížnost proti usnesení.

Trestní řízení se dělí do několika fází:

Prvním stadiem trestního řízení je právě přípravné řízení, kterému se v článku věnujeme. To se zahajuje na základě trestního oznámení nebo z úřední povinnosti orgánu činného v trestním řízení. Tak se děje zejména tehdy, pokud se např. policie nebo státní zastupitelství z vlastní činnosti dozví, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu.

Přípravné řízení má dvě fáze, a to fázi prověřování a vyšetřování. Mezníkem, který tato stadia odděluje, je usnesení o zahájení trestního stíhání.

Úkolem přípravného řízení je zjistit, zda je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik důvodné, že je možno postavit ji před soud. Přestože důkazy primárně získává policie (ta má povinnost obstarat důkazy svědčící o vině podezřelého, stejně jako důkazy, které jeho vinu vyvracejí), doporučujeme tuto fázi trestního řízení nepodcenit. Zkušený advokát vám může pomoci tak, aby podezření ze spáchání trestného činu bylo rozptýleno hned ze začátku, případně pomůže se sjednáním dohody, pokud obvinění vyvrátit nelze.

Podle délky trvání rozlišujeme tři typy přípravného řízení, a to:

• standardní přípravné řízení,
• zkrácené přípravné řízení,
• rozšířené přípravné řízení.

Standardní přípravné řízení

U standardního přípravného řízení se jedná o obecnou úpravu, která se aplikuje ve všech případech, kdy nejsou dány podmínky pro konání zkráceného nebo rozšířeného přípravného řízení. Standardní přípravné řízení by mělo být ukončeno od 4 do 6 měsíců od zahájení úkonů trestního řízení.

Rozšířené přípravné řízení

Rozšířené přípravné řízení je zvláštní typ řízení, který se používá na vyšetřování trestných činů, u nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud – jedná se o závažné trestné činy, za které hrozí trest odnětí svobody se spodní hranicí nejméně 5 let. Policie není vázána omezujícími podmínkami pro výslech svědků a provádí důkazy v rozsahu, který je nezbytný pro podání obžaloby nebo pro jiné rozhodnutí státního zástupce. Rozšířené přípravné řízení trvá nejdéle 12 měsíců, pokud nebyla z pokynu státního zástupce na žádost policejního orgánu lhůta prodloužena. Tak se děje u rozsáhlé trestné činnosti, která vyžaduje získání velkého množství důkazů, použití operativně pátracích prostředků (např. sledování osob, použití agenta, odposlechy), opatření znaleckých důkazů apod.

Zkrácené přípravné řízení

Zkrácené přípravné řízení je zvláštní forma řízení, při které nedochází k zahájení trestního stíhání obviněného. Podrobnější informace o zkráceném přípravném řízení najdete v navazujícím článku.

Co je účelem prověřování?

V této fázi orgány činné v trestním řízení zjišťují, zda k trestnému činu mohlo dojít, a kdo je jeho pachatelem. Policie si k věci zakládá spis, kterému přidělí konkrétní spisovou značku (číslo jednací). Prověřování končí buď zahájením trestního stíhání, nebo jinými způsoby předvídanými trestním řádem (odložení věci, dočasné odložení trestního stíhání, odevzdání věci k projednání mimo trestní řízení – přestupek nebo kázeňský trest).

Mohu mít advokáta již v rámci prověřování?

Ano a rozhodně to doporučujeme. Pokud vás policie vyzve k podání vysvětlení, můžete si přizvat advokáta. Jeho účast v této fázi není povinná, proto vám nebude policií ustanoven, pokud si ho sami nevyberete.

Musím vypovídat?

Pokud vás policie požádala o podání vysvětlení, je vaší povinností vypovídat pravdivě a na policii se dostavit.

Podání vysvětlení však můžete odmítnout v následujících případech:

• sebe nebo osobu blízkou byste svou výpovědí vystavili riziku trestního stíhání,
• porušili byste zákonnou povinnost mlčenlivosti (např. jste-li kněz, lékař, advokát).

Vyšetřováním se v trestním řízení označuje úsek trestního stíhání, který začíná okamžikem doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému a končí podáním obžaloby, návrhem na schválení dohody o vině a trestu, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání.

Vyšetřování vede ve většině případů policie, respektive jednotlivé policejní útvary podle územní působnosti. Pouze ve zcela výjimečných případech koná vyšetřování i jiný orgán, a sice Generální inspekce bezpečnostních sborů (u trestných činů spáchaných například příslušníky policie nebo vězeňské služby) nebo státní zástupce (u trestných činů spáchaných například příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů).

Policie postupuje samostatně a z vlastní iniciativy, tedy sama provádí výslechy obviněných a svědků, provádí domovní prohlídky a zajišťuje znalecké posudky. Rovněž může provést vyšetřovací pokus, rekonstrukci a rekognici.

Policejní orgán má povinnost shromažďovat důkazy jak v neprospěch obviněného, tak i v jeho prospěch. Vyšetřování tedy nemá být „honem na čarodějnice“, ale snahou o objektivní zjištění faktů. Dokonce ani případné doznání obviněného policii této povinnosti nezbavuje.

Jak do vyšetřování může zasahovat obviněný?

Obviněný může po celou dobu navrhovat důkazy a účastnit se úkonů policie. Obviněný může sám nebo prostřednictvím obhájce vyhledávat a předkládat důkazy (např. listiny), nebo požadovat výslech potenciálních svědků. Toto právo má i v řízení před soudem. I v případě, že policejní orgán důkaznímu návrhu nevyhoví, není konec nadějím.

V této fázi trestního řízení má obviněný rovněž možnost podávat opravné prostředky, jako je například stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Může si také stěžovat na postup policie, pokud má pocit, že postupuje nezákonně.

Obviněný má díky své osobní zainteresovanosti mnohdy pocit, že policie záměrně některé důkazy v jeho prospěch přehlíží a důkazy v jeho neprospěch pak přeceňuje a chybně interpretuje. Nakolik se jedná o zkreslení dojem obviněného a nakolik jsou tyto pocity důvodné, vám může pomoci posoudit zkušený advokát.

Prostudování spisu

Dospěje-li policie k tomu, že byly shromážděny všechny důkazy (svědecké výpovědi, znalecké posudky atp.) umožní obviněnému prostudovat trestní spis, který má přidělenu konkrétní spisovou značku. Součástí trestního spisu jsou v tomto případě všechny dosud nashromážděné důkazy. Možnost prostudovat trestní spis je právem, nikoliv povinností.

Obviněný a jeho obhájce se mohou seznámit s celým obsahem trestního spisu, pořizovat si z něj opisy a kopie. Obviněný a obhájce mohou studovat trestní spis tak dlouho, jak budou potřebovat, a učinit případné návrhy na doplnění dokazování. Takovým návrhem může být například výslech dosud nevyslechnutého svědka nebo rekonstrukce.

Při seznámení se spisem může obviněný rovněž navrhnout, aby bylo trestní stíhání zastaveno například proto, že se trestného činu nedopustil.

Dozor nad zákonností přípravného řízení zachovává státní zástupce, který může ovlivnit, jak a jestli vůbec se trestní řízení povede, nebo zda bude řízení ukončeno jinak než podáním obžaloby. Státní zástupce může rozhodnout o postoupení věci jinému orgánu nebo o zastavení (i podmíněném) či přerušení trestního stíhání.

Postoupení věci jinému orgánu

Jste přesvědčeni o tom, že jste nespáchali trestný čin, ale pouhý přestupek? Pokud bude mít stejný názor i státní zástupce, může věc postoupit jinému orgánu k projednání. Takovým orgánem budou zejména přestupkové nebo kárné komise. Trestní stíhání bude ukončeno a pachatel bude potrestán jinými prostředky. Hlavní výhodou je tady skutečnost, že obviněný nebude mít záznam v rejstříku trestů.

Zastavení trestního stíhání

Trestní řád rozlišuje dva hlavní způsoby zastavení trestního stíhání státním zástupcem.

Státní zástupce musí zastavit trestní stíhání v následujících případech:

1. skutek, pro který se trestní stíhání vede, se nestal (například v důsledku nepravdivého trestního oznámení);
2. skutek není trestným činem, ani přestupkem;
3. není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný;
4. trestní stíhání je nepřípustné (například z důvodu imunity);
5. obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný;
6. došlo k zániku trestnosti činu (například účinnou lítostí, nebo promlčením).

Státní zástupce může zastavit trestní stíhání v následujících případech:

1. obviněnému hrozí v řízení trest, který je zanedbatelný vedle trestu, který byl obviněnému uložen v jiném řízení, nebo který mu uložen bude;
2. o skutku bylo rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky nebo kárně atp., a toto rozhodnutí je postačující;
3. jestliže je trestná činnost méně závažná a osoba obviněného natolik (až dosud) bezúhonná a vedoucí řádný život, že k nápravě postačilo již samotné zahájení trestního stíhání.

Podmíněné zastavení trestního stíhání

Podmíněné zastavení trestního stíhání je jedním z tzv. odklonů v trestním řízení. Státní zástupce může podmíněně zastavit trestní stíhání tehdy, pokud se obviněný doznal, nahradil škodu, vydal bezdůvodné obohacení a současně je rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání s přihlédnutím k dosavadnímu způsobu života obviněného postačující. Další informace naleznete v článku o podmíněném zastavení trestního stíhání.

Trestní řízení mladistvých

Pro osoby, které jsou mladší 18 let (tj. děti) a dopustily se trestného činu, platí zvláštní režim, který je upraven v zákoně o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže.

Toto řízení má svá specifika, např. trestné činy, které spáchá mladistvý, se nazývají proviněním, v případě odsouzení mladistvého je ukládáno opatření a nikoliv trest. Po celou dobu řízení jsou orgány činné v trestním řízení povinny dodržovat zvláštní režim, zejména dbát na práva mladistvého, informovat o všech krocích orgány sociálně-právní ochrany dětí, vést řízení urychleně bez zbytečných průtahů a zajišťovací prostředky (vazbu) používat jen výjimečně a na velmi krátkou dobu.

V případě, že je mladistvý shledán vinným, lze mu uložit pouze výchovná, ochranná nebo trestní opatření.

Trestní řízení proti právnickým osobám

Trestní odpovědnost právnických osob zavedl zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tento zákon umožňuje stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestný čin. Právnická osoba se může dopustit téměř všech trestných činů vyjmenovaných v trestním zákoníku, kterých se může dopustit i fyzická osoba.

Odsoudit v trestním řízení pak lze jak samotnou právnickou osobu, tak i její statutární orgán (jednatele), zaměstnance, osobu ve vedoucím postavení (ředitele) nebo jinou osobu, která má na právnickou osobu rozhodující vliv (tzv. stínový vedoucí).

Pro ukládání trestů platí jiná pravidla, protože právnické osobě nelze uložit stejný trest jako osobě fyzické a naopak (např. právnickou osobu nelze odsoudit k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a fyzickou osobu nelze postihnout zrušením a likvidací). Další informace naleznete v článku Trestní odpovědnost právnických osob.

Je proti vám vedeno přípravné trestní řízení a vy potřebujete odbornou pomoc? Zkušení právníci naší advokátní kanceláře vám rádi poradí. Každý případ vyhodnocujeme individuálně a jsme vám oporou po celou dobu řízení. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci, ve které se seznámíme s vaším případem.