Trestní odpovědnost právnických osob

Trestní odpovědnost právnických osob byla zavedena od 1. ledna 2012 zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Do té doby se vycházelo z principu individuální odpovědnosti konkrétního člověka – pachatele.

Proč máme trestní odpovědnost právnických osob

V důsledku rozvoje ekonomiky a činnosti právnických osob se objevila celá řada trestných činů páchaných právnickými osobami, a to zejména v oblasti životního prostředí, organizované kriminality, drogových deliktů, ale také daňových trestných činů. V mnoha případech docházelo k tomu, že se konkrétní fyzické osobě nepodařilo trestní odpovědnost prokázat, a ta tak zůstala nepotrestaná. Právnická osoba zůstala zcela bez postihu případně byla pokutována jen v rámci správního trestání.

Přijetí nového zákona

V roce 2012 tedy začala platit nová právní úprava, která umožňuje trestní postih firem, nadací a jiných právnických osob, a tím zajišťuje kromě odpovědnosti fyzické osoby také majetkový a trestní postih osoby právnické.

Na koho se zákon nevztahuje

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob se však nevztahuje na všechny právnické osoby. Nedopadá například na Českou republiku ani na jiné státy či mezinárodní organizace. Jeho působnost je omezena na obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost), družstva nebo spolky.

Spáchání trestného činu

Základem trestní odpovědnosti je spáchání trestného činu právnickou osobou (v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti), pokud tak jednal:

1. statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, případně jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat (např. jednatel společnosti s ručením omezeným, předseda představenstva akciové společnosti),
2. osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost (např. člen dozorčí rady akciové společnosti),
3. ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby (např. výkonný ředitel, manažer), nebo
4. zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c),

jestliže ho lze této právnické osobě přičítat.

Přičitatelnost

Trestný čin spáchaný právnickou osobou musí být této právnické osobě tzv. přičitatelný. Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu, jestliže byl spáchán:

1. jednáním orgánů nebo osob uvedených v písm. a) – c), nebo
2. zaměstnancem:

• na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu výše uvedených orgánů či osob, nebo
• proto, že orgány právnické osoby nebo osoby výše uvedené neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu (např. vnitřní etické kodexy firmy apod.).

Právnická osoba není odpovědná za všechny trestné činy obsažené v trestním zákoníku. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nově vyjmenovává trestné činy, kterých se nemůže dopustit, tzv. taxativní negativní výčet (např. zanedbání povinné výživy, vlastizrada, opilství). Za ostatní trestné činy, které nejsou vyjmenované v § 7 (více jak 260 trestných činů), mohou být právnické osoby trestně stíhané a za jejich spáchání může být uložen trest.

Trestní odpovědnost jednatele a členů statutárního orgánu

Trestání právnických osob je založeno na souběžné a nezávislé odpovědnosti fyzických a právnických osob. To znamená, že pokud je trestně odpovědná právnická osoba, nevylučuje to trestní odpovědnost fyzické osoby (například jednatele nebo členů statutárního orgánu), která se tohoto jednání dopustila, a naopak.

Pokud tedy trestný čin spáchá například jednatel společnosti při činnosti této společnosti, bude trestně odpovědný jak on, tak tato společnost. Pokud se trestného činu dopustí též jiný člen statutárního orgánu, bude trestně odpovědný vedle právnické osoby a jednatele i on.

Právnická osoba nebude trestně odpovědná, pokud se trestní odpovědnosti zprostí. Vyvinění právnické osoby nastane tehdy, jestliže právnická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.

Compliance management systém

Právnická osoba dosáhne vyvinění tak, že prokáže správné nastavení opatření způsobilých zabránit nebo alespoň minimalizovat rizika spáchání protiprávního činu, tzv. compliance programy.

Jedná se o opatření, která jsou skutečně efektivní a šitá na míru jednotlivé právnické osobě. Ta je průběžně aktualizuje, kontroluje a hodnotí za účelem předcházení trestné činnosti.

Trestní odpovědnost za porušení péče řádného hospodáře

Péče řádného hospodáře znamená povinnost statutárního orgánu vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Porušení může mít za následek trestní odpovědnost. Jedná se o situace, kdy statutární orgán nepostupuje pečlivě při správě majetku společnosti a způsobí jí tak škodu (např. trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti) nebo třeba zpronevěří peněžní prostředky, které mu byly svěřeny. K porušení péče řádného hospodáře může dojít i tehdy, pokud statutární orgán nepřijal potřebná opatření za účelem předcházení páchání trestné činnosti (tzv. compliance programy).

Zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí

Trestní odpovědnost právnické osoby může zaniknout účinnou lítostí, a to v následujících případech, kdy právnická osoba:

• dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a
• odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, nebo
• škodlivému následku zamezila, nebo
• škodlivý následek napravila, nebo
• učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno nebo mohlo ještě být zabráněno škodlivému následku trestného činu.

Účinná lítost jde použít jen u vybraných trestných činů, mezi ně ovšem nepatří trestný čin přijetí úplatku, podplacení atd.

Přechod trestní odpovědnosti na právního nástupce

U právnických osob nezaniká trestní odpovědnost tím, že se právnická osoba například rozdělí na více firem nebo dojde k jejímu prodeji (tzv. fúze, přeměny společností, prodeje podniku). Trestní odpovědnost přechází na všechny její právní nástupce. V praxi to znamená, že pokud se právnická osoba rozdělí na více firem, je možno trestně stíhat všechny tyto subjekty.

Zánik trestní odpovědnosti promlčením

Na promlčení trestní odpovědnosti právnických osob platí obdobně § 34 trestního zákoníku, kde jsou promlčecí lhůty upraveny podle výše trestní sazby odnětí svobody stanovené pro jednotlivé trestné činy (ačkoliv se trest odnětí svobody právnické osobě neukládá):

Oproti trestní odpovědnosti fyzických osob však trestní odpovědnost právnických osob nezaniká promlčením za:

1. trestné činy uvedené ve zvláštní části hlavě třinácté trestního zákoníku (jedná se o trestné činy proti lidskosti), s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy (§ 405 trestního zákoníku),
2. trestné činy rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku) a teroru (§ 312 trestního zákoníku), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva.

Tresty, které může soud uložit pro právnickou osobu, mohou být pouze tyto:

1. zrušení právnické osoby,
2. propadnutí majetku,
3. peněžitý trest (až do výše 1,46 mld. Kč),
4. propadnutí věci,
5. zákaz činnosti (1–20 let),
6. zákaz držení a chovu zvířat (až na 20 let),
7. zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži (1–20 let),
8. zákaz přijímání dotací a subvencí (1–20 let),
9. uveřejnění rozsudku (ve veřejném sdělovacím prostředku).

Jako ochranné opatření je možno uložit právnické osobě pouze zabrání věci nebo zabrání části majetku.

Jak je patrné, tresty pro právnické osoby nejsou zcela totožné s tresty ukládanými fyzickým osobám. Právnické osobě není možné uložit například trest odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, zákaz pobytu, vyhoštění apod., které lze uložit z logiky věci jen fyzické osobě jako člověku.

Pokud se proti vám dopustila právnická osoba trestného činu, podejte trestní oznámení. K tomu můžete využít zdarma náš vzor trestního oznámení.