Trestný čin loupež

Co to je loupež?

Definici loupežného přepadení, resp. loupeže obsahuje trestní zákoník v § 173 a definuje ji jako zvlášť závažný zločin, kdy pachatel užije násilí či pohrůžku bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Pachatel tedy násilí buď přímo použije nebo jím hrozí. Neočekávané vytrhnutí věci z ruky však není považováno za násilí, a tedy ani za loupež.

Příklad: Násilím ve smyslu trestného činu loupeže může být i násilí (svázání nohou) vykonané na poškozeném v bezvědomí, slouží-li k tomu, aby se poškozený v případě nabytí vědomí nemohl bránit pachateli, aby se věci nezmocnil a se nevzdálil se s ní.

Příklad: Pachatel vyběhl v pozdních hodinách z podchodu přímo k poškozenému, na kterého vykřikl: „Dej sem ten mobil, nebo tě zabiju!“ Poškozený mu ze strachu o život mobil vydal a pachatel s ním utekl.

Co je chráněno

Trestný čin loupeže má dva objekty. Prvním je osobní svoboda člověka a druhým je ochrana majetku, kterého se chce pachatel zmocnit. Oba tyto objekty musejí být dány současně, jinak by se nejednalo o loupež. Ačkoliv je loupež majetkovým trestným činem, je v trestním zákoníku zařazena mezi trestné činy proti svobodě, čímž je jednoznačně zdůrazněn zájem společnosti na ochraně svobody rozhodování v majetkové sféře.

Objektivní stránka trestného činu loupeže

Objektivní stránka znamená obecně způsob spáchání trestného činu, jeho následek a příčinnou souvislost mezi nimi. U loupeže spočívá v použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Obojí může být použito proti vlastníkovi dané věci nebo i proti jiné osobě, která vlastníkem věci není.

Zpravidla násilí směřuje proti osobě, která má věc u sebe. Útok však může být namířen i proti jiné osobě, kdy tímto činem působí pachatel na poškozeného nátlak, aby jej donutil k vydání věci.

Příklad: Pachatel vnikl do prodejny, kde pořezal nožem zaměstnance bezpečnostní ostrahy, aby mohl odcizit zboží v prodejně.   

Příklad: Vymáhání okamžitého zaplacení pohledávky použitím násilí nebo hrozby bezprostředního násilí naplňuje znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu loupeže podle § 173 trestního zákoníku.

Pro kvalifikaci trestného činu loupežného přepadení nerozhoduje hodnota věci, která je odňata, ani skutečnost, že poškozenému nevznikla žádná majetková škoda, protože neměl žádnou věc u sebe.

Trestný čin loupeže je dokonán užitím násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proti někomu v úmyslu zmocnit se cizí věci, aniž by bylo potřeba, aby tento úmysl byl uskutečněn.

Subjektivní stránka loupeže – úmysl

Trestní zákoník vyžaduje pro loupež v základní skutkové podstatě zavinění ve formě úmyslu. Loupež je tedy úmyslný trestný čin. U kvalifikovaných skutkových podstat loupeže platí, že loupež spáchanou podle § 173 odst. 2 písm. a) a písm. d) trestního zákoníku lze spáchat pouze úmyslným jednáním. U zbývajících kvalifikovaných skutkových podstat postačí zavinění z nedbalosti.

Prostá loupež

Navážeme-li na výše uvedené, loupež lze rozdělit na loupež v základní nebo kvalifikované skutkové podstatě. V základní skutkové podstatě se trestného činu loupeže dopustí ten, kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžku bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Za loupežné přepadení hrozí pachateli trest odnětí svobody na 2 roky až 10 let.

Kvalifikovaná loupež

Pro naplnění kvalifikované podstaty trestného činu loupeže musí pachatel naplnit základní skutkovou podstatu vyjádřenou v § 173 odst. 1 trestního zákoníku a dále:

• spáchat takový čin jako člen organizované skupiny, tzv. organizovaná loupež,
• způsobit těžkou újmu na zdraví,
• způsobit značnou škodu (nejméně 1 000 000 Kč),
• spáchat takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru,
• způsobit škodu velkého rozsahu (nejméně 10 000 000 Kč),
• způsobit smrt.

V prvních čtyřech případech loupežného přepadení je pachatel ohrožen trestní sazbou odnětí svobody na 5 až 12 let, v případě loupežného přepadení se způsobenou škodou velkého rozsahu hrozí pachateli dle trestního zákoníku 8 až 15 let, způsobí-li loupeží pachatel smrt, lze jej odsoudit k trestu odnětí svobody až na 18 let.

Příklad: V roce 2018 došlo na Mělnicku k loupežnému přepadení pumpy, během kterého byla zastřelena 58letá pumpařka. Policie disponovala kamerovým záznamem z přepadení, na základě kterého se jí podařilo oba pachatele dopadnout. Při přepadení si lupiči odnesli asi 10 000 Kč v hotovosti a cigarety za zhruba 3 000 Kč. Jeden z pachatelů byl odsouzen za trestný čin vraždy k 19 letům vězení. Druhý z pachatelů byl odsouzen za loupežné přepadení pumpy ke 4 letům vězení.

Krádež nebo loupež – jaký je mezi nimi rozdíl?

Rozdíl mezi loupeží a krádeží tkví v okamžiku, kdy pachatel užije násilí. Přímé násilí nebo pohrůžka bezprostředního násilí musí předcházet zmocnění se cizí věci. Užije-li je až poté, co se věci zmocnil, z důvodu, aby si ji uchoval, nejedná se o trestný čin loupeže, ale o trestný čin krádeže (§ 205 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku).

Závažnost loupeže

Další znatelný rozdíl je ten, že zatímco v případě krádeže se jedná převážně o přečin, za který pachateli hrozí zpravidla podmínka, v případě loupežného přepadení trestní zákoník tolik přívětivý není. Za nejzávažnější formu loupeže, kdy pachatel způsobí přepadením smrt, stanoví trestní zákoník trestní sazbu odnětí svobody až na 18 let.

Vznik škody

V případě loupeže nezáleží, zda ke škodě na majetku skutečně dojde či nikoliv. Naopak u prosté krádeže trestní zákoník podmiňuje naplnění skutkové podstaty vznikem škody nikoli nepatrné, tj. alespoň 10.000,- Kč (viz § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku).

Příklad krádeže: Pachatel v metru přistoupí k mladému muži a (aniž by si toho muž všiml) vytáhne mu ze zadní kapsy u kalhot peněženku, kterou si strčí do batohu. Muž po několika vteřinách zpozoruje „něco divného“ a zjistí, že nemá peněženku. Osloví pachatele a vyzve ho, aby peněženku vrátil, načež pachatel v další stanici spěšně vystoupí. Muž ho pronásleduje. Pachatel se zastaví, udeří muže do obličeje, využije mužova otřesu a uteče.

Příklad loupeže: Pachatel vytáhl na muže na autobusové zastávce zbraň a zakřičel na něj, aby mu vydal veškeré cennosti, které má u sebe, jinak že jej zabije. Jakmile mu poškozený peněženku vydal, pachatel z místa činu utekl.

V prvním případě se jedná o krádež, kde je pachatelem zloděj. Ve druhém případě se jedná o lupiče, který spáchal loupež. Rozdíl mezi lupičem a zlodějem je ve formě spáchané trestné činnosti – zloděj je ten, který krade, lupič spáchal loupežné přepadení.

Pokud se někdo dopustí přepadení, trestní zákoník umožňuje takovému pachateli uložit trest odnětí svobody na 2 roky až 10 let. Trestní zákoník umožňuje za přepadení uložit také tzv. podmínku, avšak soud k tomuto bude přistupovat zpravidla výjimečně, a to jen tehdy, ukládá-li pachateli trest ve výměře do 3 let. Vždy je nutno přihlédnout k okolnostem případu a k osobě pachatele.

Poměrně vysoké tresty však pachateli loupeže hrozí v případě loupežného přepadení, např. pokud spáchá organizovanou loupež (jako člen organizované skupiny) nebo způsobí při loupeži značnou škodu (nejméně 1 milion Kč). V takových případech pachatel s podmínkou zpravidla počítat nemůže, právě proto v těchto situacích doporučujeme využít služeb advokátní kanceláře.

Promlčecí lhůta u loupeže činí standardně 15 let. Po jejím uplynutí již není možno pachatele stíhat ani odsoudit.

Příklad: V dějinách české kriminalistiky nedošlo v minulosti k většímu loupežnému přepadení pošty, než které se stalo v roce 1997. Tři maskovaní lupiči vnikli do pošty otevřeným oknem a odnesli z pobočky v pražských Dejvicích více než 28 milionů Kč. Dodnes se skuteční pachatelé loupežného přepadení pošty nenašli. Hlavní podezřelé soud pro nedostatek důkazů osvobodil. Jediným, kdo nesl částečnou vinu na uloupené hotovosti, byli tehdejší pokladní, kteří museli zaplatit odškodnění České poště. Tím, že peníze přepočítávali u otevřeného okna, měli hrubě porušit bezpečnostní předpisy. Skuteční pachatelé poštovní loupeže však již dnes nemohou být usvědčeni a odsouzeni, protože je případ po 15 letech promlčen.

Co dělat, pokud se vás týká obvinění z trestného činu loupeže? Bez porady s obhájcem odmítněte vypovídat. Loupež je vážný trestný čin a pokud jste z něho byli obvinění, bude vám automaticky přidělen obhájce ex offo. Vždy však máte možnost zvolit si obhájce podle svého uvážení na plnou moc. Vámi zvolený obhájce má přednost před ustanoveným obhájcem.

Zkušený advokát vám pomůže při zvolení správné strategie, vysvětlí průběh trestního řízení a bude vám oporou při jednotlivých úkonech, i při hlavním líčení. Dokáže odborně vyhodnotit, zda je například na místě uzavřít dohodu o vině a trestu, což může být právě u loupeže, kde pachateli hrozí vysoký trest, mnohdy přínosem.

Pokud jste poškozeným nebo obětí trestného činu loupeže, doporučujeme taktéž využít služeb zkušeného advokáta. Ten poskytne potřebnou pomoc a pomůže s vymáháním případných majetkových škod nebo vzniklé újmy na zdraví.

Kdo je poškozeným nebo obětí trestného činu a jaké má práva se dozvíte v článcích Poškozený v trestním řízení.