Zastavení trestního stíhání

Pokud jste se stali obviněným na základě vydaného usnesení o zahájení trestního stíhání a vaší stížnosti proti tomuto usnesení nebylo vyhověno, poskytuje trestní řád i jiné procesní možnosti, které vedou k jeho ukončení. Zastavení trestního stíhání je jedním ze způsobů meritorního vyřízení věci. Jinými slovy – trestní stíhání je zrušeno a obviněného není možné až na výjimky opětovně trestně stíhat pro stejný skutek.

Zásada ne bis in idem

Je-li usnesením trestní stíhání zastaveno (a toto rozhodnutí nebylo zrušeno), nemůže být obviněný opětovně stíhán pro stejný skutek. Zásada ne bis in idem vyjadřuje zásadu trestního práva – zákaz dvojího (opakovaného) trestního stíhání (tzv. ne dvakrát v téže věci).

Kdy lze trestní stíhání zastavit

Trestní stíhání je možné zastavit v přípravném řízení, tj. v řízení předcházejícímu řízení před soudem, po podání obžaloby v rámci jejího předběžného projednání, nebo v řízení před soudem, a to včetně odvolacího řízení, kdy jste proti odsuzujícímu rozsudku podali odvolání. O zastavení stíhání rozhodují různé osoby, vždy však záleží na fázi řízení. Policejní orgán tuto pravomoc nemá.

Kdo může trestní stíhání zastavit

Státní zástupce má výlučnou pravomoc zastavit trestní stíhání v přípravném řízení. Může tak učinit jen ohledně skutku, pro který bylo trestní stíhání zahájeno, tedy zastavení trestního stíhání se musí týkat konkrétního skutku a konkrétního obviněného.

Soud zastavuje trestní stíhání po podání obžaloby. Může se tak stát buď už v rámci institutu předběžného projednání obžaloby nebo po nařízení hlavního líčení v řízení před soudem, případně i mimo hlavní líčení v neveřejném zasedání. Zastavit trestní stíhání soudem lze i v odvolacím řízení.

Prezident na základě tzv. abolice upravené v čl. 63 Ústavy, může nařídit, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Abolice může být ve formě individuální milosti nebo kolektivní amnestie. Pro takové rozhodnutí je vždy potřeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Trestní řád rozlišuje mezi obligatorními (nutnými) a fakultativními (nepovinnými) důvody pro zastavení trestního stíhání. V případě, že je zjištěn některý z důvodů pro obligatorní zastavení trestního stíhání, musí příslušný orgán trestní stíhání zastavit z úřední povinnosti. U fakultativních důvodů neexistuje právní nárok na zastavení trestního stíhání a je tedy na uvážení příslušného orgánu činného v trestním řízení, zda k tomuto procesnímu úkonu přistoupí či nikoliv.

Obligatorní důvody

Trestní řád zná několik důvodů pro zastavení trestního stíhání. Dle § 172 odst. 1 trestní řádu státní zástupce zastaví trestní stíhání:

1. pokud se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,
2. skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci (např. z důvodu nutné obrany),
3. není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný (skutek se tedy stal, ale nespáchal jej obviněný),
4. trestní stíhání je nepřípustné podle § 11 trestního řádu,
5. obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo obviněný trpěl duševní poruchou,
6. zanikla-li trestnost činu (např. z důvodu účinné lítosti).

Trestní stíhání se zastaví také tehdy, je-li nepřípustné podle § 11 trestního řádu. Těmito důvody jsou například promlčení trestného činu, udělení abolice prezidentem republiky, smrt obviněného nebo skutečnost, že poškozený neudělil souhlas s trestním stíháním případně takový souhlas odvolal.

Příklad: Obviněný byl stíhán pro trestný čin krádeže, kterého se měl dopustit v roce 2000. Vzhledem k tomu, že trestný čin je již promlčen, státní zástupce v přípravném řízení trestní stíhání zastaví z důvodu nepřípustnosti trestního stíhání dle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu.

Fakultativní důvody

Zastavení trestního stíhání z fakultativních důvodů je v teorii označováno jako zastavení trestního stíhání pro neúčelnost. Může se tak stát z důvodu procesní ekonomie trestního řízení, bagatelnosti trestného činu nebo chybějícího veřejného zájmu.

Státní zástupce může dle § 172 odst. 2 trestního řádu zastavit trestní stíhání:

1. pokud je možný trest zcela bez významu vedle trestu za jiný spáchaný trestný čin,
2. ve věci bylo již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně (např. u členů profesních a odborných komor či zaměstnanců) anebo cizozemským úřadem, soudem nebo obdobným subjektem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo
3. jestliže se nejednalo o příliš závažnou trestnou činnost a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo. Zjednodušeně řečeno obviněný byl dostatečně pokárán a očekává se tedy, že se v budoucnu zdrží páchání další trestné činnosti.

Příklad: Obviněnému byl uložen rozsudkem trest ve výměře 15 let odnětí svobody za spáchání trestného činu vraždy. Současně bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání pro přečin zatajení věci, za který pachateli hrozí až jeden rok odnětí svobody. Trestní stíhání pro spáchání přečinu zatajení věci bylo v přípravném řízení státním zástupcem zastaveno pro neúčelnost podle § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který byl obviněnému již uložen (15 let).

Návrh na zastavení trestního stíhání

I když orgány činné v trestním řízení postupují z úřední povinnost a k obligatorním důvodům pro zastavení trestního stíhání musejí přihlédnout z úřední povinnosti, vždy doporučujeme návrh na zastavení trestního stíhání učinit písemně nebo ústně do protokolu.

TIP: Pokud si nevíte rady, podívejte se na náš vzor návrhu na zastavení stíhání nebo se poraďte s trestním právníkem.

Stížnost proti usnesení o zastavení trestního stíhání

Proti usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání dle § 172 odst. 1 a 2 trestního řádu může obviněný i poškozený podat stížnost, která má odkladný účinek. V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého z fakultativních důvodů, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá.

Proti usnesení o zastavení trestního stíhání vydaného soudem může podat stížnost státní zástupce.

Zrušení usnesení o zastavení trestního stíhání nejvyšším státním zástupcem

Nejvyšší státní zástupce může do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání. Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o zastavení trestního stíhání, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.

Takové rozhodnutí mohla veřejnost zaznamenat v mediálně známé kauze „čapí hnízdo“, kdy nejvyšší státní zástupce zrušil rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání a nařídil v trestním stíhání pokračovat.

Předpoklady podmíněného zastavení

Rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání je formou tzv. odklonu od běžného způsobu vyřízení věci v trestním řízení, na který nemá obviněný nárok. Při uplatnění tohoto rozhodnutí bude zvažován zejména dosavadní život obviněného a individuální okolnosti případu.

Předpokladem pro podmíněné zastavení je souhlas obviněného, který se musí k trestné činnosti doznat a nahradit nebo jinak odčinit škodu poškozenému. Další podmínkou je skutečnost, že jednání obviněného naplňuje pouze znaky přečinu a že takovéto projednání věci lze považovat za dostačující.

V některých případech může být vyžadováno naplnění dalších podmínek, jako zdržení se určité činnosti, nebo složení určité částky na zvláštní bankovní účet zřízený na pomoc obětem trestné činnosti. S vyhodnocením toho, jaké další podmínky musíte splnit, a jak zvýšit šanci na podmíněné zastavení trestního stíhání, vám poradí zkušený obhájce.

Rozhodnutí o podmíněném zastavení

Rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání v přípravném řízení vydává státní zástupce, v řízení před soudem pak soudce.

V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se obviněnému stanoví zkušební doba v rozmezí od 6 měsíců do 5 let, po kterou by měl obviněný vést řádný život. V případě, že obviněný dodržuje během zkušební doby veškerá omezení a plní všechny uložené povinnosti, stává se po uplynutí této doby zastavení trestního stíhání definitivním a obviněný nemá záznam v rejstříku trestů (na rozdíl od podmíněného odsouzení). Obviněnému tak nevznikají možné komplikace pro osobní i pracovní život.

Pokud se obviněný neosvědčí, např. se u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky nezdrží řízení motorového vozidla, neodevzdá řidičský průkaz, pak se v trestním stíhání pokračuje standardním způsobem.

Kdy využít tento odklon v trestním řízení

Tohoto odklonu je v praxi hojně využíváno zejména u osob prvotrestaných (osob s čistým trestním rejstříkem), nebo těch, kteří se dopustili trestného činu v nedbalosti. Jedná se například o trestné činy spáchané při dopravních nehodách s následky na zdraví případně u bagatelních přečinů.

Příklad: U přečinu spáchaného zaviněným způsobením dopravní nehody v silničním provozu lze za jiné potřebné opatření k náhradě škody podle § 307 odst. 1 písm. b) trestního řádu považovat také oznámení dopravní nehody jako pojistné události příslušné pojišťovně a poskytnutí další potřebné součinnosti.    

V naší advokátní kanceláři pracuje řada zkušených advokátů, kteří mají s uplatněním odklonů v trestním řízení řadu zkušeností. V případě dotazů se na nás neváhejte obrátit.

Žádost o podmíněné zastavení nemá žádnou předepsanou formu a může být učiněna i ústně. Musíte však splnit všechny zákonné podmínky. Doporučujeme proto angažovat trestního advokáta, který nejen ohlídá splnění těchto podmínek, ale bude také komunikovat s poškozeným ve věci náhrady škody tak, aby byla věc co nejrychleji ukončena.

Tip: Pro inspiraci můžete použít náš vzor návrhu na podmíněné zastavení trestního stíhání.

V rámci ukončení fáze trestního řízení, tzv. prověřování, které probíhá před zahájením trestního stíhání, lze využít v určitých případech i institutu dočasného odložení trestního stíhání upraveného v § 159b až 159d trestního řádu.

Trestní stíhání lze dočasně odložit zejména

• pokud je to potřeba k objasnění trestné činnosti organizované zločinecké skupiny, případně jiného úmyslného trestného činu, anebo zjištění jejich pachatelů,
• pokud se jedná o dočasné odložení trestního stíhání osoby podezřelé ze spáchání výslovně stanovených korupčních trestných činů.

Zatímco v prvém případě je možné dočasné odložení trestního stíhání na dobu dvou měsíců (lhůtu lze opakovaně prodloužit) a při pominutí důvodů se v trestním stíhání pokračuje, v druhém  případě může dojít k rozhodnutí o nestíhání osoby podezřelé ze spáchání trestného činu ve smyslu § 159d trestního řádu, které se zasílá Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Upuštění od potrestání podle § 46 trestního zákoníku soudu umožňuje neukládat pachateli žádný trest, ačkoliv jej shledal vinným ze spáchání trestné činnosti. Jestliže došlo k upuštění od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

Podmínkou upuštění od potrestání je skutečnost, že obviněný spáchal pouze přečin, svého činu lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě. Současně lze vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti.

K upuštění od potrestání může soud přistoupit i v případě, že před soudem stojí spolupracující obviněný, pokud pachatel jednal ve stavu nezaviněné zmenšené příčetnosti / duševní poruchy nebo se jedná pouze o přípravu či pokus trestného činu, u kterého nemohlo dojít k jeho dokonání.

Příklad: Smyslem ust. § 46 odst. 1 trestního zákoníku, jež dovoluje upustit od potrestání, je působit výchovně na pachatele, který vedl řádný život a spáchal přečin, již pouhým projednáním věci a výrokem, že pachatel je vinen přečinem.

Pokud bylo trestní stíhání zastaveno, máte právo na náhradu škody za zastavené trestní stíhání. Za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci při zastavení trestního stíhání odpovídá stát. Jedná se o nezákonné rozhodnutí a odpovědnost státu je založena na objektivním principu (nevyžaduje se zavinění).

V případě nezákonného rozhodnutí, kdy vám a byla současně způsobena škoda nebo nemajetková újma za zastavení trestního stíhání, např. ve formě zásahu do vaší pověsti nebo protože vám vznikly náklady související s trestním řízením (náklady na advokáta), máte možnost uplatnit své nároky vůči státu.

Jak se domáhat náhrady škody při zastavení trestního stíhání probíráme v článku Odškodnění za nezákonné trestní stíhání.

Dostali jste se do situace, která vyžaduje odbornou pomoc? Zkušení právníci naší advokátní kanceláře vám rádi poradí. Každý případ vyhodnocujeme individuálně a jsme vám oporou po celou dobu řízení. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci, ve které se seznámíme s vaším případem.