Bylo proti vám zahájeno trestní stíhání usnesením a stížnost proti tomuto usnesení byla odmítnuta jako nedůvodná? Než bude obžaloba podána na soud, pojďte zjistit, co znamená zproštění obžaloby, kde je upraveno v trestním řádu a jaká máte práva, pokud soud rozhodne o zproštění vaší viny.
Obsah
Obžaloba a její náležitosti
Co je vlastně obžaloba? Zkráceně se jedná o rozhodnutí, které obviněného staví před soud. Jestliže výsledky vyšetřování postavení před soud dostatečně odůvodňují a zároveň nejsou dány důvody pro zastavení trestního stíhání, podá státní zástupce na předpokládaného pachatele trestného činu obžalobu.
Náležitosti obžaloby
Obžaloba musí splňovat náležitosti popsané v § 176 a § 177 trestního řádu. Musí v ní být uvedeno:
- označení státního zástupce a den sepsání obžaloby;
- jméno a příjmení obviněného, den a místo narození, zaměstnání a bydliště, popřípadě i jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou;
- žalobní návrh, jehož součástí je přesné označení skutku, pro který je obviněný stíhán; včetně uvedení místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením i jiných skutečností tak, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; uvedení, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků;
- odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, a právní úvahy, kterými se státní zástupce při posuzování rozhodných skutečností řídil.
Mohu se proti obžalobě odvolat?
Proti podané obžalobě nemůže obviněný brojit žádnými opravnými prostředky, o podané obžalobě musí rozhodnout až soud. Pokud by však byly podmínky například pro zastavení trestního stíhání, může soud podanou obžalobu předběžně projednat a trestní stíhání zastavit. Navrhnout předběžné projednání obžaloby může také obviněný. Pro sepsání takového návrhu se obraťte na zkušeného advokáta.
Zpětvzetí obžaloby
Státní zástupce může vzít podanou obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě. Po zahájení hlavního líčení tak ale může udělat jen se souhlasem obžalovaného. Zpětvzetím obžaloby věc definitivně nekončí, ale vrací se do stadia přípravného řízení.
Zproštění obžaloby – pojem, důvody
Pojem zproštění obžaloby
Zproštění obžaloby je rozhodnutím ve věci, kterým se ukončuje hlavní líčení – trestní řízení.
Důvody pro zproštění obžaloby
Podle § 226 trestního řádu soud zprostí obžalovaného obžaloby, v případě, že:
- nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán (tzn. nelze bez pochybností uzavřít, že skutek popsaný v obžalobě se skutečně stal),
- v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem (např. existuje zde důvod nutné obrany),
- nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný (tzn. nepodařilo se spolehlivě prokázat, že obžalovaný je pachatelem trestného činu),
- obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
- trestnost činu zanikla (např. v důsledku účinné lítosti).
Soud rozhoduje rozsudkem, ve kterém musí vždy uvést důvod pro zproštění viny. Některé důvody pro zproštění obžaloby jsou totiž pro obžalovaného příznivější než jiné, což se může projevit na výši odškodnění za zproštění obžaloby.
Příklad: Zproštění viny z důvodu neprokázání skutku, pro který je obžalovaný stíhán, je pro obžalovaného příznivější než důvod, že obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný. V prvním případě totiž platí presumpce neviny (nebylo prokázáno, že obžalovaný udělal to, co bylo popsáno v obžalobě), ve druhém případě by však byl obžalovaný uznán vinným za skutek popsaný v obžalobě, ale k potrestání nedojde, protože obžalovaný trpí duševní poruchou, pro kterou není trestně odpovědný.
Zproštění obžaloby odvolacím soudem
I pokud došlo k odsouzení v řízení před soudem prvního stupně, nemusí být dané rozhodnutí definitivní. Ke zproštění viny totiž může dojít z podnětu odvolání až v řízení před odvolacím soudem. K sepsání takového odvolání je pro vás k dispozici tým našich zkušených právníků.
Náhrada škody v případě zproštění obžaloby
Zproštění obžaloby má kromě morálního efektu, ve kterém se promítá zásada presumpce neviny, také důsledek v možnosti obžalovaného požadovat odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Pokud dojde ke zproštění obžaloby, máte tak nárok na náhradu škody. Kromě nároku na odškodnění za trvalé následky, máte nárok také například na náhradu nákladů za advokáta, který vás v řízení zastupoval. V případě, že se jednalo o skutkově složitou věc, ve které vás zastupovali advokáti dva, můžete dokonce požadovat odměnu za oba, pokud se jednalo o účelně vynaložené náklady.
Příklad: Proti panu J. N. bylo vedeno trestní stíhání, které bylo po více letech ukončeno vydáním zprošťujícího rozsudku. Poškozený se proto domáhal náhrady škody způsobené tímto nezákonným trestním stíháním, a to v podobě účelně vynaložených nákladů na obhajobu za dva advokáty. Za obhajobu prvním z obhájců mu byla přiznána náhrada ve výši 45 000 Kč, ale náklady na obhajobu druhým ze dvou obhájců byly nižšími soudy zamítnuty jako neúčelné. Nejvyšší soud vydal sjednocující stanovisko, na základě kterého přiznal náhradu škody – odměnu za zastupování –prvnímu i druhému obhájci.
Pokud chcete zjistit více informací o tom, co a v jaké lhůtě můžete požadovat, vůči komu a v jaké výši náhradu škody uplatnit, začtěte se do článku Odškodnění za nezákonné trestní stíhání.
