Náhrada škody v trestním řízení čili adhezní řízení

Adhezní řízení v trestním právu

Adhezní řízení je část trestního řízení, ve které se projednává nárok uplatněný poškozeným. Netvoří přitom samostatný proces, který by byl od ostatních fází trestního řízení oddělen. K dosažení práva na náhradu škody proto musí poškozený absolvovat celé trestní řízení až do vydání pravomocného rozsudku.

TIP: Přečtěte si článek o procesních právech poškozeného v trestním řízení.

Adhezní řízení v přestupkovém právu

Také v rámci přestupkového řízení existuje tzv. adhezní řízení, kdy může poškozený uplatnit nárok na náhradu škody a žádat vydání bezdůvodného obohacení po pachateli přestupku. Obojí lze uplatnit nejpozději při prvním ústním jednání nebo v jiné lhůtě, kterou poškozenému určí správní orgán, který přestupek projednává.

Poškozený má v rámci adhezního řízení nárok na náhradu majetkové škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.  

Škodou se rozumí skutečná škoda i ušlý zisk. Ke škodě lze požadovat i zákonné úroky z prodlení, pokud je peněžitá pohledávka po splatnosti.

Nemajetková újma zahrnuje např. bolestné, ztížení společenského uplatnění nebo ztrátu na výdělku, odškodnění za psychické útrapy nebo odškodnění pozůstalých.

Bezdůvodné obohacení vzniká v případech, kdy se pachatel nebo další osoba bez spravedlivého důvodu obohatí na úkor poškozeného.

Příklad: Pachatel zpronevěřil v obchodě jako prodavač dne 25. 8. 2021 částku 250 000 Kč. Od 26. 8. 2021 může poškozený (majitel obchodu) požadovat po pachateli kromě zpronevěřených 250 000 Kč také úrok z prodlení z této částky.

Jak nároky správně uplatnit?

Trestní řád klade na návrh poškozeného, kterým uplatňuje výše uvedené nároky, celou řadu požadavků. Když je nesplní, nebude soud o nároku vůbec rozhodovat. Podmínky pro uplatnění nároků jsou následující:

• Návrh poškozeného musí být uplatněn včas ve lhůtě, kterou stanoví trestní řád, tj. nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (je-li sjednána dohoda o vině a trestu nejpozději při prvním jednání o takové dohodě),
• nárok je třeba uplatnit vůči konkrétnímu obviněnému,
• z návrhu musí být patrné, z jakých důvodů a v jaké výši nebo v jakém rozsahu poškozený nárok uplatňuje,
• důvod a výši škody nebo nemajetkové újmy či bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit.

Poškození často podceňují své důkazní břemeno a soudu patřičné důkazy buď vůbec nenavrhnou nebo je řádně nepředloží. Neoznačí-li poškozený důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, nemá soud povinnost důkazy sám vyhledávat a při zjišťování skutkového stavu bude soud vycházet z těch důkazů, které byly provedeny. Ty však nemusejí být dostačující k prokázání nároků! Doporučujeme proto tyto otázky zkonzultovat s advokátní kanceláří.

Promlčení škody

Důležitým hlediskem je také promlčení škody. U náhrady škody i bezdůvodného obohacení platí obecná tříletá subjektivní promlčení lhůta, která začne běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl (či se mohl a měl dozvědět) o vzniku škody a kdo za ní odpovídá.

Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se pak promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (objektivní lhůta). Výjimku představuje úmyslné způsobení škody nebo úmyslné bezdůvodné obohacení (což bude u trestných činů pravidlem), kdy právo na náhradu promlčí nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla nebo kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

Pokud má obviněný nějaký hodnotný majetek, trestní řád přiznává poškozenému právo požádat o zajištění jeho nároku až do pravděpodobné výše škody na majetku obviněného. Jedná se o institut obdobný civilnímu předběžnému opatření, kdy bude obviněnému zakázáno až do odvolání převádět nebo zatěžovat (například věcným břemenem, zástavním právem nebo předkupním právem) majetek, který je předmětem zajištění. Takovým majetkem může být i nemovitost, která je ve společném jmění manželů obviněného a jeho manželky.

Uplatnění a uspokojení pohledávky poškozeného v insolvenčním řízení – insolvence pachatele

Pokud je pachatel v insolvenčním řízení, má poškozený s vykonatelnou pohledávkou právo

• uplatnit tuto pohledávku v insolvenci kdykoli v jeho průběhu přihláškou,
• uspokojit se ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla v trestním řízení vykonatelná pohledávka zajištěna.

Co dělat, pokud vykonatelnou pohledávku nemám

V takovém případě je nutné přihlásit pohledávku do insolvence v propadné přihlašovací lhůtě, kterou stanovuje insolvenční soud v usnesení a činí 2 měsíce od zjištění úpadku. Pokud máte pohledávku z titulu náhrady škody na zdraví, tato přihlašovací lhůta neplatí a pohledávka se uplatňuje přímo u insolvenčního správce.

Návrhu poškozeného bylo v adhezním řízení plně vyhověno

Za předpokladu, že budou splněny všechny výše uvedené podmínky a nárok poškozeného bude mít oporu v právních předpisech (např. v občanském zákoníku) a zároveň bude prokázána příčinná souvislost mezi trestným činem a následkem v podobě škody, nemajetkové újmy, či bezdůvodného obohacení, uloží soud obžalovanému povinnost k náhradě.

Návrhu poškozeného nebylo v adhezním řízení vyhověno vůbec

Pokud z výsledků dokazování neplyne dostatečný podklad pro vyslovení povinnosti obžalovaného nahradit škodu nebo by to znamenalo provádět rozsáhlé dokazování, které by trestní řízení podstatně prodloužilo, soud poškozeného s nárokem odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.

Návrhu poškozeného bylo v adhezním řízení vyhověno pouze částečně

Pokud jsou pro to důvody, soud může rozhodnout i kombinací výše uvedených způsobů, tj. zčásti vyhovět a ve zbytku poškozeného odkázat na občanskoprávní řízení.

Exekuce

Pokud poškozený disponuje pravomocným rozsudkem, ve kterém mu soud alespoň částečně škodu či nemajetkovou újmu v penězích přiznal a odsouzený neuhradí škodu dobrovolně, může poškozený vymáhat svůj nárok v exekuci. Se sepisem exekučního návrhu do exekuce vám může pomoci zkušený právník.

Poškozený se v trestním řízení může nechat zastupovat advokátem, který je označován jako zmocněnec poškozeného. Protože i samotné trestní řízení může způsobit újmu zejména oběti trestné činnosti (tzv. sekundární viktimizace), je vhodné o zastoupení advokátní kanceláří uvažovat od samého počátku trestního řízení. Advokát uplatní nároky a postará se o odškodnění.

Musím si advokáta zaplatit, i když jsem poškozený?

Pokud je poškozenému přiznán v rámci adhezního řízení nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, pak je povinen tyto náklady zaplatit odsouzený. O tomto rozhoduje soud až po právní moci odsuzujícího rozsudku, vždy však na návrh poškozeného, který je třeba učinit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku.

Pokud nemáte dostatek finančních prostředků, můžete se s advokátem dohodnout na tzv. podílové odměně (podle zásady žádná výhra, žádná odměna) nebo požádat o ustanovení zmocněnce „ex offo“ na náklady státu, kdy náklady poškozeného na právní zastoupení v trestním řízení hradí zcela nebo zčásti stát.

Poškozeným se však můžete stát také v případě, že je proti vám vedeno trestní řízení a budete nakonec zproštěni všech obvinění. Nemajetková újma za nedůvodné trestní řízení se také odškodňuje. Více informací se dozvíte v článku Jak získat odškodnění za nezákonné trestní stíhání.

Dostali jste se do situace, která vyžaduje odbornou pomoc? Zkušení právníci naší advokátní kanceláře vám rádi poradí. Pomůžeme vám řádně a včas uplatnit všechny nároky poškozeného v trestním řízení. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci, ve které se seznámíme s vaším případem.